Moravský Kras

Z Ořešína jsme vyjeli 18. 1. 2002, ráno v 9:00 hod. Čas odjezdu byl stanoven vzhledem k možným komplikacím, které nás mohli postihnout na cestě a také k časnému stmívání. jeli jsme po modré turistické značce do Adamova a potom proti proudu řeky Svitavy k Novému hradu a dále po červené turistické značce do Olomoučan. Zde nám ochotný majitel vinárny " U Šárky " poskytl garáž pro uložení sedel, my jsme vybudovali výběh pro koně a v již zmíněné vinárně byl oběd. Celkové hodnocení obsluhy, jídla a ochoty = 1*. Po obědě jsme nasedlali a vyrazili směrem na Klepačov, kam jsme nejeli po tur. značce a tudíž jsme museli překonat dost prudkou strž, která se dala určitě lehce objet. Z Klepáčova jsme sjeli z kopce a už jsme byli v Blansku. Propletli jsme se sídlištěm a po zelené tur. značce jsme vyrazili k Těchovu. Cesta vedla v té době lesem s nádhernou námrazou až do Těchova, kde jsme měli domluvené ustájení koní. Po té co jsme nakrmili koně a uložili si věci jsme se odebrali do vyhlášené hospody " U Jiřího ", kde jsme měli zadaný salonek. Večer s námi poseděl i majitel stáje, což jsme považovali za projev vstřícnosti. Něco před zavíračkou jsme šli na kutě s očekáváním událostí příštích dnů.

V 8:00 hod. ráno jsme vstali a nakrmili koně a samozřejmě i sebe a v 9:30 hod. jsme vyjeli. Vydali jsme se po zelené turistické značce a sestoupili jsme do Pustého žlebu k hotelu Skalní mlýn ( v tomto ročním období byla cesta na hranici našich možostí ) a potom jsme pokračovali směrem na Sloup. Pustý žleb byl zasněžený, liduprázdný a působil velmi romaticky. V hotelu Broušek, jsme měli sraz se skupinou z Ranče Kopaniny. Společně jsme se občerstvili a dvacetičlenná skupina se vydala na cestu do Ostrova u Macochy. Zde jsme si dali rozlučkový Fernet a pokračovali každý po své cestě. Oni směrem na Jedovnice, a my směrem na Macochu. Bylo velmi zajímavé projíždět na koni místa, kde určitě každý z nás byl jako dítě na školním výletu. Z Macochy jsme se vydali přes spodní můstek ( jízdu po schodech osobně nikomu nedoporučuji navíc je-li ještě námraza ) zpět do Pustého žlebu přes Suchdol a Nové Dvory do Těchova.
Nakrmili jsme koně a opět jsme zavítali do hospody " U Jiřího ", kde na nás " magory " co jezdí v zimě ven, čekali naši známí. Salonek praskal ve švech, vykládala se spousta historek z vyjížděk, vtipy, sem tam se někdo do někoho s humorem návážel. Stručně řečeno, v salonku panovala pohoda. Pan vrchní se usmíval nad útratou a i nad naší partou a my se usmívali nad dobrým jídlem a pitím. V 23:00 hod. jsme vlezli do spacáků.

Už někdy v noci nastala obleva. Čekalo nás opět nezbytné ranní krmení koní, ale některým se po předchozím večeru vstávalo dost špatně. Přesto jsme se v 10:00 hod. " vykodrcali " a započali náš návrat domů. Jeli jsme po modré turistické značce do Blanska a po té jsme se vyškrábali na kopec do Hořic. Na ranči manželů Polákových jsme dali koně do ohrady a zároveň jsme v jejich hospůdce poobědvali. Po obědě začalo svítit slunko a ženské okamžitě začaly chytat bronz. Všichni jsme byli přejedeni a nikomu se nechtělo ani sedlat, ani jet domů. Koně se nadšeně oddávaly válení ve sněhu, což byla pro nás záminka k nic nedělání.
Přes tuto pohodu se neúprosně blížil konec naší akce a tak jsme slavnostně odjíželi okolo 15:00 hod. Naše cesta vedla po zelené turistické značce do Kateřiny a přes Vranov do Útěchova a domů. Po příjezdu jsme ještě poseděli v naší hospodě Ranch " Ch ", sdělili si celkové dojmy a pomale se rozprchli do šedé reality.

Trail Horses Club

sepsal Ivo Chovanec